Inflace v eurozóně by se v příštím roce měla „s největší pravděpodobností“ zpomalit. Uvedla to v pondělí členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová.
Míra inflace v eurozóně roste rychleji než se původně očekávalo. ECB však nadále trvá na tom, že jde o dočasný jev, který je způsoben vyššími cenami ropy a materiálů, jakož i nedostatkem více komponent, jako jsou polovodiče.
Schnabelová, německá zástupkyně ve Výkonné radě ECB, se pokusila zmírnit obavy z opakování situace ze 70. let 20. století, kdy inflace v Německu dosahovala téměř 8%. Jak řekla na setkání se zástupci německých podniků, zejména lidé v Německu se obávají, že míra inflace může zůstat na vysoké úrovni trvale, případně začít nekontrolovaně prudce růst. Podle ní se však „s největší pravděpodobností inflace už v příštím roce výrazně zpomalí“.
Spotřebitelské ceny v 19 zemích s jednotnou měnou vzrostly v srpnu podle předběžných odhadů meziročně o 3% poté, co v červenci růst dosáhl 2,2%. Srpnová inflace se tak dostala vysoko nad inflační cíl ECB, který je stanoven na 2%. ECB však očekává, že v příštím roce se míra inflace zmírní na 1,7% a v roce 2023 dosáhne 1,5%.
Schnabelová zároveň dodala, že ECB, která minulý týden rozhodla o zpomalení nákupů dluhopisů v rámci pandemického programu nákupů aktiv (Pandemic Emergency Purchase Programme – Peppe), se nemíní spěchat se zpřísňováním své politiky. Takto by zareagovala pouze tehdy, pokud by se inflace dostala na úroveň inflačního cíle dříve než se předpokládá.
